Přestože možná máte středoškolské hodiny biologie dávno za sebou, nejspíš si matně vybavujete pojem dopamin. Tento neurotransmiter, mnohdy označovaný jako hormon štěstí, je skloňován především v oblasti psychického zdraví a ve spojitosti s depresemi. Jak se však dozvíte v dnešním článku, dopamin hraje v našem organismu skutečně nezanedbatelnou roli, a rozhodně tak není na škodu podpořit jeho přirozenou produkci.
Poslech hudby pomáhá se zvyšováním dopaminu
5 důvodů, proč je dopamin pro tělo důležitý
Jak jsme naznačili v úvodu, dopamin se řadí mezi neurotransmitery čili neuropřenašeče, tedy látky, které v těle fungují jako poslíčci důležitých signálů. Jako takový vzniká v mozku a zprostředkovává komunikaci mezi mozkovými buňkami a zbytkem našeho těla. Kromě toho se jedná se o tzv. neurohormon produkovaný hypotalamem - v tomto kontextu bývá označován prolaktin inhibující hormon.
Asi nebude žádným překvapením, že dopamin je zkrátka a dobře klíčový pro celou řadu procesů v našem organismu. Na starosti má například:
- Regulaci pohybu: Jakožto důležitý neurotransmiter hraje dopamin klíčovou roli v regulaci pohybového systému. Snížená hladina dopaminu je spojována s Parkinsonovou chorobou, která se projevuje třesem a motorickými poruchami.
- Regulaci nálady: Zvýšená hladina dopaminu je spojována s pocitem odměny, motivací a pocitem štěstí. Nedostatek dopaminu může vést k depresi a úzkosti.
- Kognitivní funkce: Dopamin má významný vliv na naše kognitivní funkce, jako je paměť, pozornost a učení.
- Regulaci hormonálního systému: Dopamin je nezbytný pro regulaci hormonálního systému. Ovlivňuje například uvolňování hormonu prolaktin, který je zodpovědný za produkci mateřského mléka.
- Regulaci spánku: Nedostatek či přebytek dopaminu pocítíte také na kvalitě spánku. Vyvážená hladina dopaminu je důležitá pro zdravý spánek a fungující cirkadiánní rytmus.
Tím však práce, kterou dopamin odvádí v našem těle, ani zdaleka nekončí. Zásadní je například pro redukci inzulinu ve slinivce, stahování či naopak roztahování cév nebo třeba vnímání bolesti.
Úloha dopaminu a duševního zdraví
Většinu z nás z hlediska funkce dopaminu v těle pravděpodobně nejvíce zajímá jeho úloha v oblasti duševního zdraví. V populárně naučné literatuře je často označován za hormon štěstí, a není divu. Je součástí systému odměn, který vznikl v rámci evoluce jako takový šikovný nástroj k přežití. Laicky řečeno, odměňuje “příjemné” činnosti, které nám pomáhají přežít (tedy například jídlo, pití či rozmnožování), pocitem štěstí a uspokojení.
Zatímco vyrovnaná hladina dopaminu je ideální startovací čarou pro pevné duševní zdraví (ač na něj má vliv samozřejmě mnohem více faktorů), jeho nedostatek se může projevit různými duševními chorobami, jako je deprese či dokonce ADHD.
Role dopaminu u obezity
Negativní účinek může mít i nadbytek dopaminu. Pokud pomineme vážnější onemocnění, jako je schizofrenie, se zvýšenou produkcí dopaminu souvisí také různé závislosti, a to nejen na drogách, ale třeba na jídle.
A jak to funguje? Jednoduše - jak jsme si vysvětlili výše, mozek nás za některé činnosti odměňuje pořádnou dávkou dopaminu, a tedy i pocitu štěstí. Dopamin se ve velké míře uvolňuje při konzumaci potravy, která je bohatá na tuky nebo cukry. To může vést k nezdravému stravování a nadměrnému příjmu kalorií, a tedy i nadváze či dokonce obezitě.
Jak poznat správnou hladinu dopaminu
Možná si při pohledu na výčet zdravotních i duševních problémů, ke kterým může vést nerovnováha dopaminu v těle, kladete otázku, jak poznat jeho správnou hladinu. I tentokrát je odpověď poměrně přímočará. Správnou hladinu dopaminu zpravidla máte tehdy, pokud se cítíte:
- šťastní,
- soustředění,
- motivovaní.
Příznaky nízké hladiny dopaminu
Jak asi napovídají projevy vyrovnané hladiny dopaminu, jeho nedostatek poznáme podle přesně opačných pocitů. Nejčastějším příznakem výrazně snížené hladiny dopaminu v organismu je pocit skleslosti, nadměrné únavy a celkově snížené motivace cokoliv dělat. Zkrátka a dobře, tělu chybí ona pomyslná odměna v podobě pořádné dávky dopaminu za odvedenou práci.
Existují však samozřejmě i další příznaky, které nám napoví, že je čas s hladinou dopaminu něco dělat. Typicky jde o:
- problémy s pamětí,
- zhoršený spánek,
- snížená koncentrace,
- nízké libido,
- výkyvy nálad.
Co se týče vztahu mezi dopaminem a testosteronem, výzkumy ukázaly, že tyto dvě chemické látky mohou ovlivňovat jeden druhého. Dopamin může stimulovat produkci testosteronu. Na druhou stranu, testosteron může také ovlivnit hladiny dopaminu v určitých částech mozku. Tento článek vám napoví, jak zvýšit hladinu testosteronu.
Negativní stránka příliš vysoké hladiny dopaminu
Dopaminu můžeme mít v těle nejen příliš málo, ale také příliš mnoho. Nadměrná produkce tohoto neurotransmiteru, která se projevuje například euforickými pocity a vysokým libidem, může z dlouhodobého hlediska vést například k neschopnosti usnout a dalším spánkových poruchám, zhoršené schopnosti ovládat náhlé impulzy či k celkově zvýšené agresivitě. Zapomínat samozřejmě nemůžeme ani na vážnější onemocnění spojované s vysokou hladinou dopaminu, jako je mánie, závislost či již zmiňovaná obezita.
Jak zlepšit (zvýšit) hladinu dopaminu přirozeně?
Hladinu dopaminu lze ovlivňovat různými léky, nás dnes však bude zajímat spíše přirozený způsob harmonizace produkce dopaminu. Obecně platí, že základem vyrovnané hladiny dopaminu je zdravý životní styl, dostatek pohybu a pestrý jídelníček. Konkrétně do své životosprávy nezapomeňte zařadit:
- Potraviny bohaté na tyrosin - jako jsou jablka, kuřecí maso, mandle, avokáda, zelený čaj, hrášek, sezamová či dýňová semínka.
- Meditacieči jiné činnosti vyžadující soustředění - pomáhají zvyšovat hladinu dopaminu v těle. Pomáhají také snižovat stres a úzkost, což může pozitivně ovlivnit vaši hladinu dopaminu
- Kvalitní a dostatečný spánek - protože, nedostatek spánku může snížit hladinu dopaminu. Proto je důležité mít dostatek kvalitního spánku
- Pravidelný pohyb - cvičení stimuluje uvolňování dopaminu a dalších neurotransmiterů, jako je serotonin a endorfiny.
- Pobyt na slunci - pomůže pomoci zvýšit hladiny dopaminu, neurotransmiteru, který je spojen s pocity štěstí a potěšení. Sluneční světlo ovlivňuje náš cirkadiánní rytmus a může stimulovat výrobu dopaminu.
- Doplňky stravy, jako je vitamín D, CBD oleje, hořčík, medicinální houby či probiotika.
TIP: O aktivním životě s Petrem Sedláčkem: Aby cvičení nebolelo
Kde se dopamin tvoří a jak?
Dopamin a mozek
Samotný dopamin vzniká nejen v některých oblastech mozku, jako je například hypotalamus a mozkový kmen, ale také periferních tkání, tedy ledvinách či játrech. Jeho vznik je poměrně komplexní proces, který začíná syntézou z tyrosinu či esenciální aminokyseliny fenylalaninu. V pomyslném prvním kroku vznikne připojením OH dihydroxyfenylalanin, předchůdce dopaminu. Ten je následně pomocí speciálního enzymu přeměněn na samotný dopamin, který se při stimulaci nervové buňky uvolní do těla, aby sehrál svou roli signální látky neboli neurotransmiteru.
Co to ten dopamin vlastně je?
Na závěr si zopakujme definici dopaminu: Jedná se o biochemickou sloučeninu, kterou řadíme mezi katecholaminy a která v našem těle působí jako neurotransmiter a hormon. Dopamin je syntetizován z aminokyseliny tyrosinu a má klíčovou roli v regulaci širokého spektra fyziologických funkcí, včetně motoriky, nálady, emocí, motivace, paměti či endokrinního systému.